Infarkt je nejčastější příčinou chronického srdečního selhání. Zanedbání péče může mít fatální následky

Včasné ošetření při infarktu a následná léčba hrají klíčovou roli ve snížení rizika úmrtí a dalších komplikací. Pro pacienty je důležité dodržování vhodné životosprávy a pravidelné užívání léků. „Vidíme, že v období pandemie roste množství lidí, kteří se bojí cesty k lékaři a tím ohrožují své zdraví. Problémem nejsou jen preventivní prohlídky, ale i větší počet přechozených infarktů, které srdce zásadně oslabují. Takové chování může vést k rozvoji chronických srdečních potíží, jako je srdeční selhání. Pacientů s tímto onemocněním je dnes v ČR už okolo 300–350 tisíc. Ještě před pěti lety jsme přitom toto číslo odhadovali na 200 tisíc,“ říká prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc.

Srdeční selhání se často zjistí až s první hospitalizací

Infarkt je akutní a život ohrožující situace, kdy dojde k odumření části srdečního svalu. Vzniká náhlým uzavřením nebo výrazným zúžením věnčité tepny, která příslušnou oblast srdce zásobuje.² To je po prodělaném infarktu oslabené a může se rozvinout tzv. chronické srdeční selhání. Jeho příznaky jsou zprvu nenápadné, nastupují postupně a se srdcem si je nemusíme hned spojit. Lidé je běžně přisuzují špatné kondici nebo přibývajícímu věku, o to více v době pandemie. Často se na ně přijde až s první nutnou hospitalizací, kdy se srdce při akutním zhoršení může poškodit ještě více.¹

Mezi příznaky, na které si dát pozor, patří dušnost, otoky nohou a břicha, únava, nadměrné bušení srdce, nechutenství, náhlý nárůst hmotnosti a časté močení v nočních hodinách.¹ „Je zásadní příznaky srdečního selhání nepodceňovat, být v kontaktu se svým lékařem a informovat ho o změnách, které tělo po infarktu zažívá. Jen tak je možné včas odhalit nastupující chronické srdeční selhání a nasadit léčbu pro zachování kvality života. Pacienti proto nesmí péči o sebe zanedbávat ani v současné situaci,“ zdůrazňuje prof. Táborský.

 Počet hospitalizací se srdečním selháním výrazně narůstá        

Vedle pravidelných kontrol by měli pacienti po infarktu a s již diagnostikovaným srdečním selháním dodržovat režimová opatření. Ta totiž mohou oddálit další zhoršení zdravotního stavu a opakované hospitalizace.³ „Za posledních 20 let se počet hospitalizací u srdečního selhání až čtyřnásobně zvýšil. Akutní zhoršení stavu s následnou hospitalizací jsou mnohdy zbytečná a srdce mohou výrazně poškodit. Dodržování doporučeného režimu je pro pacienty vhodnou cestou, jak se jim mohou vyhnout. Obzvláště v době pandemie na ně pacienti zapomínají,“ vysvětluje prof. Táborský.

Mezi doporučená opatření se řadí měření tlaku a pulsu, užívání předepsaných léků, kontrola hladiny cholesterolu, abstinence od kouření a alkoholu, přiměřený pohyb, pravidelný odpočinek a vyvážené stravování, se kterým se pojí i zdravá váha.^3,1 Proberte se svým lékařem všechny možnosti léčby a úpravy denního režimu, které mohou pomoci při srdečních obtížích. Ruku na srdce, starejte se o sebe i v době pandemie. Více na www.rukunasrdce.cz.

Zdroje:

1. PONIKOWSKI, P et al. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure [online]. [Cit. únor 2021]. European Heart Journal. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/ehw128.
2. Infarkt myokardu [online]. [Cit. únor 2021]. Dostupné z: https://www.ikem.cz/cs/infarkt-myokardu/a-429/.
3. ŠPINAR, J et al. Summary of the 2016 ESC Guidelines on the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Prepared by the Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa