Dětská pokožka je o polovinu tenčí než dospělá a dozrává do 6 let. Většina českých domácností na to však nebere ohled

Dítě není malý dospělý. Od prvního kontaktu se světem se vyvíjí psychicky i fyzicky a buduje si nejen vlastní osobnost, ale i imunitu. Pokožka jakožto nejviditelnější bariéra vůči vnějšímu světu nemá u malých dětí několik prvních let života plně vyzrálou obranyschopnost, je velmi citlivá, snadno se podráždí, a proto si zaslouží zvýšenou pozornost a promyšlenou péči na všech úrovních. Například i nevhodně zvolené kosmetické nebo prací prostředky mohou odstartovat vleklé potíže či alergie. Svědčí o tom nárůst dětí s atopickou dermatitidou, které tvoří až pětinu¹ klientů praktických pediatrů.

Kůže představuje povrchem největší lidský orgán. Tvoří ochrannou bariéru našeho těla vůči mechanickému poškození, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a udržuje optimální hydrataci organismu. Celková plocha kůže v poměru k váze je u novorozenců 5× větší než u dospělých, u nedonošených dětí dokonce 7× větší. Plocha, kterou je tělo dítěte v kontaktu s vnějším prostředím, je tudíž násobně větší než u dospělého. Zároveň s faktem, že pokožka novorozenců je navíc mnohem tenčí, souvisí i to, že ještě nedokáže zajistit tělu plnou ochranu.² Je citlivější a zranitelnější vůči působení různých toxických látek nebo alergenů.

Praní dětského prádla v českých domácnostech

Z dostupných dat víme, že dvě třetiny českých domácností používají prací prostředky určené pro děti zejména v raném kojeneckém věku. S tím, jak děti rostou, je ale rychle používat přestávají. Polovina z nich skončí s dětskými pracími prostředky do jednoho roku věku a většina pak kolem 2 let dítěte. Jedním z důvodů je praktičnost – chtějí prát prádlo celé rodiny dohromady. Zásadnější je ale skutečnost, že rodiče neznají důvod, proč by měli dané prostředky používat delší dobu.³ Pokožka dětí přitom dozrává přibližně až do věku 6 let.⁴ „Po tuto dobu bychom proto měli věnovat dětské kůži specifickou péči a vyhýbat se potenciálnímu podráždění, které mohou způsobit právě látky v běžných kosmetických a pracích prostředcích. Vybírány by měly být přípravky hypoalergenní a dermatologicky testované. Tak si můžeme být jisti, že jsou vhodné pro malé děti, případně atopiky,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Lenka Chudomelová.

Specifickou skupinou v péči o citlivou pokožku jsou předčasně narozené děti. Přicházejí na svět nezralé, jejich kůže je tenká až průsvitná a velmi citlivá. Své o tom ví i Lucie Žáčková, předsedkyně a výkonná ředitelka neziskové organizace Nedoklubko. Denně se setkává s nedonošenými miminky a sama porodila 15 týdnů před termínem. „V Nedoklubku rodiče přímo i nepřímo podporujeme prostřednictvím našich materiálů, edukativních textů, podcastů a videí. Předáváme jim relevantní informace a podporujeme osvětu v celé škále témat. Důraz klademe i na správnou péči o pokožku nedonošených dětí, která je velmi zranitelná a jde o jeden z velmi důležitých faktorů v jejich dalším vývoji. Osvětě na toto téma se věnujeme také v kurzech vývojové péče,“ přibližuje Lucie. Správná a citlivá péče je tedy ještě významnější než u donošených novorozenců.

Nejčastější kožní problémy u dětí a jejich vliv na psychiku

V posledních letech významně přibývá případů alergických kožních projevů a v ordinacích pediatrů tvoří děti s těmito potížemi zhruba celou pětinu všech pacientů.⁵ „Až polovinu dětí v období, kdy nosí plenky, postihne epizoda plenkové dermatitidy. Dalším častým důvodem návštěvy ordinace jsou projevy seboroické dermatitidy u kojenců nebo pak atopický ekzém u starších dětí. Zkušenost s ekzémem má přibližně 20 % dětské populace a každým rokem jich přibývá,“ říká MUDr. Lenka Chudomelová.

Na rozvoji kožních obtíží se podílí nejen genetika, ale především poškození kožní bariéry alergeny, mikroby, dráždivými látkami nebo i znečištěným prostředím, například kouřením v domácnosti. Přetrvávající onemocnění mohou vést k narušení funkce kůže, zvýšit riziko infekcí a alergií, a dokonce ovlivnit psychosociální vývoj dítěte. Zdraví pokožky a psychická pohoda spolu přímo souvisí. Celá řada kožních onemocnění je psychosomatických.⁶ „Naše zkušenosti ovšem ukazují, že jednoduché změny v rutinách péče o děti, včetně správné životosprávy, hygieny a volby vhodných kosmetických a pracích prostředků, mohou významně omezit výskyt kožních problémů,“ uzavírá MUDr. Lenka Chudomelová.

Zdroje:

1. LANGAN, Sinéad Máire and collective. Trends in eczema prevalence in children and adolescents: A Global Asthma Network Phase I Study. Clinical and Experimental Allergy. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cea.14276

2. KOPULETÁ, J., PINKOVÁ, B., BUČKOVÁ, H. Kožní změny u novorozenců. Pediatrie pro praxi. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2021/01/06.pdf

3. Zymetria Report pro Reckitt: Understanding baby laundry category: An U&A study on the Czech market, říjen 2023.

4. STAMATAS, G. N., ROUX, P.-F. Skin maturation from birth to 10 years of age: Structure, function, composition and microbiome. Experimental Dermatology. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/exd.14843

5. ČAPKOVÁ, Štěpánka. Nejčastější kožní choroby v dětském věku a jejich léčba. Dermatologie pro praxi. Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/der/2009/03/03.pdf

6. JANSOVÁ, Barbora. Dopady atopického ekzému na sebepojetí adolescentů. Olomouc, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra psychologie. Dostupné z: https://theses.cz/id/3pqxw3/37146199