Jak Češi pomáhají, jak vyjadřují solidaritu, kolik přispívají? Data z aktuálního průzkumu k válce na Ukrajině
Více než polovina Čechů se aktivně zapojuje do pomoci Ukrajině nebo vyjadřuje svoji solidaritu. Většina lidí je také spokojená s reakcí české vlády na vzniklou situaci. Ale polovina obyvatel by si přála, aby pomoc Ukrajincům byla ještě větší. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který připravili výzkumná agentura MNFORCE, komunikační agentura Havas Prague a Institut sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. O kompletní data z průzkumu si mohou požádat státní instituce a budu jim poskytnuta zdarma.
Většina obyvatel Česka (57 %) se zapojuje do pomoci Ukrajině a jejím obyvatelům. Jako nejčastější způsob pomoci lidé uvádějí finanční příspěvek, své peníze poskytla více než třetina Čechů (36 %). Další v pořadí jsou věcné dary (18 %), distribuce jídla (6 %), u nižších procent lidí je to pomoc s ubytováním a dobrovolnická práce s uprchlíky. Zhruba každý desátý uvedl ještě jiný druh dobrovolnické pomoci.
Při dotazu na konkrétní sumu, kterou Češi přispěli nebo se to chystají udělat, byla výsledkem průměrná částka 1 753 korun. Nejvíce lidí využilo sbírku organizovanou Člověkem v tísni, na tu poslal penízel každý druhý přispěvatel. Další dvě nejvyužívanější jsou Český červený kříž a sbírka Velvyslanectví Ukrajiny v ČR.
Více než polovina Čechů (54 %) vyjadřuje nějakou formou solidaritu s Ukrajinou nebo se to chystá udělat. Nejčastěji to je na sociálních sítích (30 %), dále osobní podporou Ukrajincům v ČR (20 %), účastí na demonstracích a vyvěšením ukrajinské vlajky (obojí po 6 %).
Pomáhejte více
Zpravodajství o válce na Ukrajině sledují Češi nejvíce v televizi (46 %), na zpravodajských webech (22 %) a na Facebooku (9 %).
S reakcí české vlády na situaci na Ukrajině je většina lidí spokojená, konkrétně 60 %. Neutrální postoj vyjádřila asi pětina lidí (22 %), podobný podíl veřejnosti (18 %) hodnotí reakci vlády negativně.
Na otázku, zda by česká vláda měla Ukrajině pomáhat více, se téměř polovina respondentů (48 %) vyslovila pro ještě větší pomoc, zhruba každý pátý (18,5 %) se přiklání k omezení pomoci a třetina se nepřiklonila ani na jednu stranu.
V souvislosti s děním na Ukrajině má polovina Čechů obavy o sebe a své blízké, přičemž 23 % lidí uvedlo na desetistupňové škále nejvyšší míru obav. Naopak žádné obavy nepociťuje každý desátý.
Nejistota ohledně vývoje
Další vývoj konflitku si Češi netroufají příliš odhadnout. Například na otázku, zda na Ukrajině zasáhnou vojska NATO, odpovědělo 40 % lidí, že neví. O něco větší podíl (45 %) se domnívá, že nezasáhnou a 15 % si myslí, že ano.
Podobné je to s otázkou, která strana konfliktu dosáhne úspěchu, u té také zhruba každý čtvrtý říká „nevím“. Další možnost „Rusko Ukrajinu neovládne celou, ale část území ano“ zvolilo 30 %. Možnost „Ukrajina se ubrání a Rusko stáhne své vojsko“ vybralo 17 %, a 14 % se domnívá, že „Rusko ovládne Ukrajinu“.
Informace o výzkumu
Sběr dat provedla agentura MNFORCE v době 1. – 4. 3. 2022 online metodou CAWI, 1 000 respondentů, reprezentativní vzorek české populace z hlediska pohlaví, věku, kraje, velikosti místě bydliště a vzdělání.