Měly by se značky zabývat tématem duševního zdraví?
Koronarovirová pandemie přišla a konečně odezněla. Kvůli neplánové sociální izolaci, zvýšenému času strávených u obrazovek nebo úzkostech o zaměstnání, které se s karanténou spojují, si nelze nevšimnout všeobecné klesající mentální rovnováhy. S problémy svého duševního zdraví se ale lidé potýkali už před vypuknutím pandemie. Jak se k problematice mají stavět značky? V Havas Group jsme provedli průzkum, abychom zjistili, jak společnost na téma nahlíží a jakou pozitivní roli mohou značky sehrát.
Pro odhadnutí budoucích trendů jsme připravili Prosumer report. V prvním čtvrtletí tohoto roku jsme se dotázali 13 000 mužů a žen z 30 odlišných trhů – Afriky, Severní a Jižní Ameriky, Asie a Evropy. Skupinu tázaných tvoří 83 % běžných spotřebitelů a 17 % prozumentů, kteří jsou hlavními influencery trhu a určují tak jeho směr.
Problematiky jsou si prozumenti vědomi
Duševní zdraví je v dnešním světě jedním z nejdůležitějších témat. Na tom se shoduje dokonce 9 z 10 prozumentů.
Pokud se zaměříme na mentální stav jednotlivých generací, z výsledků vyplývá, že přes polovinu zástupců generace Z se cítí ve větší duševní nepohodě než před pandemií. To samé tvrdí jen 27 % generace boomers.
Zároveň se valná většina obou generací shodne, že mentální zdraví je stejně důležité jako to fyzické.
Proč duševní zdraví upadá?
Jak se vlastně náš životní styl změnil, že tento problém narůstá? Je to právě způsob moderního života – konzumerismus, upřednostňování digitálních interakcí nad osobními a odpojení od přírody, co prozumenti uvádí jako hlavní příčiny poklesu našeho duševního zdraví.
60 % generace Z i boomers navíc věří, že mentální rovnováha mladých, kteří se už do digitálního světa narodili, je slabší než u předchozích generací.
Východiska
Jak z toho tedy ven? Univerzální lék pro všechny neexistuje. Někomu „scrollování“ na sociálních médiích pomáhá odreagovat se, někomu spíše přitěžuje. Z průzkumů jsme se dozvěděli, že 37 % gen Z prozumentů používá sociální média jako únik před negativními pocity, a dokonce jim pomáhá z úzkostí nebo deprese. 43 % gen Z prozumentů však tvrdí pravý opak.
Generace boomers mnohem méně spoléhá se svými úzkostmi na sociální média.
S hojným užíváním těchto platforem a rekognice jejich negativního vlivu na duševní zdraví rostou i pocity zadostiučinění. 51 % gen Z a 33 % boomers prozumentů by si přálo, aby tyto platformy byly za svůj vliv odpovědné.
Z toho plyne možná cesta ke zlepšení mentálního zdraví. Změny v životním stylu.
51 % generace Z a 42 % boomers prozumentů věří, že úzkost je porucha, která se může léčit medikamenty, zároveň však také polovina viní farmaceutické značky za růst počtu pacientů s depresí, kteří jsou na antidepresivech závislí.
K další možné cestě zlepšování negativních emocí (forma podávání léků) se tedy prozumenti staví podezřívavě.
Léky nejsou vždy řešením. 68 % gen Z prozumentů je přesvědčeno, že sílu k řešení mentálních potíží by člověk měl najít sám v sobě. S tím souhlasí o poznání méně – 52 % boomers generace.
Jak se mají zachovat značky?
Od společností se očekává pomoc v různých krizových situacích. Podle prozumentů by se na téma duševního zdraví měly podílet značky, které s ním mají co dočinění, především farmaceutické značky, ale i kosmetické, módní, sportovní, potravinové nebo také značky s alkoholem.
28 % gen Z a 16 % boomers prozumentů si přejí, aby duševní zdraví bylo součástí edukační kampaně značek. Tyto snahy by však měly být připraveny citlivě a autenticky k postoji a přesvědčení značky. Téměř polovina prozumentů totiž shledává použití tématu duševního zdraví jen ke zvýšení prodeje svých produktů jako bezohledné.
Značky mají více než kdy dříve pádný důvod soustředit se na duševní zdraví svých spotřebitelů a přispět alespoň částečně k řešení. Zároveň je však požadováno být citliví a vést kampaně smysluplně a podle vlastního uvědomělého přesvědčení.